| |
Anonym
Anonymní
30.07.08 000 19:30
|
Zdravím lidičky. Vidím, že spousta z vás pouští své RR v pohodě na volno..proto se zkusím zeptat: mám psa, 1 rok. Bydlí s námi a se s dvěma greyhoundy v bytě. Je to můj lásk :-)))))...jenže ten můj láska - prostě nepřijde na přivolání. Přijde,ale ne vždy a zejména v krizových situacích ni náhodou. je-li poblíž pes či cokoliv co se hýbe, tak ani náhodou. mnohdy už ani nevydám povel, protože tuším, že nepřijde a nechci ho podporovat v neposlouchání.
Cvičitelka mi říká: /&'pes, který nepřijde, nesmí být na volno/&'. Jenže vy všichni dobře víte, že s RR to prostě nejde. Potřebuje se vyřádit a vyblbnout a vylítat. Chodím na cvičák pozitivní metodou. Nehodlám psa bít či fyzicky trestat. Problém začal ve štěněcím věku, kdy měl zlomenou nohu a prodělal díky tomu dvě operace. nedalo se tedy nějak moc cvičit-nesměl moc chodit a zatěžovat. Cvičit jsme proto začali až později, když měl cca 9 měsíců.
Navíc můj láska je takový větší pan RR. Nyní váží 60 kg, bez Haltiny ani ránu, protože když vidí psa,tak si chce hrát, je družný a bez Halti nemám šanc ho udržet.
Poradíte mi někdo váš ridgebackovský recept na přivolání??? Je mi jasné, že to nepůjde hned, jsem trpělivá a chci mít prima psa, který může lítat,ale taky chci, aby prostě přišel.
Díky vám všem. Kamila
|
|
|
Martina a Belča
Anonymní
31.07.08 000 09:00
O autorovi...
|
Kamčo je to těžké ti poradit, já mám 11 měsíční fenku RR a cvičili jsme jí prakticky od doby, kdy jsme si jí přivezli. Poslouchá /&'téměř/&' na slovo. Přivolání jsme trénovali a musíme trénovat furt, oni rádi dělají, že neslyší a někdy opravdu prostě musí poslechnout hned. Funguje hra na schovku. Když měla občas výpadky paměti co to vlastně k noze či ke mě je, tak jsem se jí prostě ztratila z dohledu a bylo. Po chvilce zjistila, že mě nikde nevidí a lítala jak blázen, aby mě našla. Budeš to mít těžší, protože už máš velkého habána a samozřejmě puberta udělá taky své. Pročti si tuto diskuzi hodně se tu píše o tzv. stopovačce, kterou pejsek tahá za sebou a když prostě neposlechne šlápneš a trhneš - spolu s povelem.
Pošli fotku tvého drobečka, jsem zvědavá na 60 kg RR
|
|
|
|
Puzzle-Kristýna
Nováček
Praxe: 6170 dní
01.08.08 000 08:29
Příspěvky: 12
O autorovi...
|
Přivolání je to nejdůležitější. Nebudu machrovat, že my máme přivolání stoprocentní :-), narovinu říkám, že se mi taky někdy stane, že se slečinka (11 měsíců) pěkně ošívá a na přivolání se jí nechce,ale pak holka taky moc dobře ví, co bude následovat. Pěkně bude chodit se stopovačkou. A to ji fakt nebaví, takže velmi brzy pochopila, že je lepší přiběhnout, protože panička bude celá šťastná, tím budou mít dobrou náladu obě, nechá jí volno a sem tam dostane dokonce i nějakou dobrou mlsku. Jakmile zase pubertou zmagoří a párkrát se cuká a nechce se jí, zas chvíli nasadím stopovačku. klidně si ji za sebou tahá po zemi a já si jen hlídám její prostředek, abych psa v případě potřeby mohla zastavit, tím, že na stopovačku šlápnu, kdyby nenadále vyrazila kupředu a nechtěla se na zavolání zastavit či vracet.
Tak je to nejlepší, jak naučit psa stoprocentní přivolání. Mrkni se do poradny Rudolfa Desenského (v Googlu určitě najdeš), je tam od odborníka popsána detailně práce stopovačkou, aby člověk nedělal chyby a pes přesně věděl, co se vlastně po něm chce. Pokud pes neposlouchá, holt se musí opět začít od začátku na stopovačce. Nasadit a učit přivolání....přivolat, pár sekund počkat, než povel psovi /&'docvakne/&' a mírným tahem naznačit, kterým směrem je to správně. Pokud nechce, mírným tahem přitáhnout psa až k sobě a pak moc chválit + pamlsek. A tak furt dokola.
Povel neopakovat, pes si ho moc dobře pamatuje i když ho řekneš jen jednou. A hlavně, pokud dáš povel Ke mě, psa za každou cenu k sobě dostaň, aby pochopil, že na tento povel se prostě přijde vždycky. At chce nebo nechce, ať dobrovolně nebo ne. Pokud je na volno a uteče, ani tento povel nedávej, tím že ho pes neumí a nedělá, tím se rovnou odkazuje k zániku, že jej provede a povel si klidně spojí s něřím úplně jiným, než je správné. Takže pokud už předem vím, že ke mě nepřijde, nikdy povel nedávám, radši na ni mluvím stylem /&'kam si jako myslíš, že jdeš, kam ses rozběhla, co si myslíš? Většinou z toho tónu pochopí, že se mi její jednání nelíbí. Až mě registruje, tak dám povel ke mě a přijde. Pokud už za něčím uteče, běžím jinam, nechodím pro ni (tedy pokud samozřejmě nehrozí nějaké nebezpečí). Třeba zavolám jménem, aby zeregistrovala, že já utíkám pryč nebo se schovám nebo si dřepnu. Ona si tak myslí, že by mě mohla ztratit z dohledu a rychle si mě začne hledat. Prostě pes si musí hlídat mě, ne já psa.
Až bude pes ve stadiu, že Ty nebudeš držet konec stopovačky, ale jen si hlídat její prostředek a pes si ji bude volně tahat za sebou, tak už máš z poloviny vyhráno. Je to občas děs vymotáhat dlouhou stopovačku z nerůznějšího roští, ale i ten pes za chvíli zjistí, že když bude prolézat všude možně, tak se někde zamotá a zjistí, že ven mu pomůže jen páník. Což znamená, že si Tě bude hlídat a taky se přestane motat v každým křoví, aby zas nemusel řešit, že se nemůže pohnout....
Je to hrozná věda,že? Ale funguje to, tak držím palce. Toho Desenského aspoň pro info přečti, je tam hodě moc rad a otázek chovatelů, ze kterých se dá dobře poučit. :-)
Odkaz na poradnu:
Přivolání - alfa a omega fungování psa
Pokud nemáte 100%ní přivolání psa, nemůžete ho mít nikdy plně pod kontrolou. Buď máte přivolání vždy, všude a za každých okolností, nebo jej prostě nemáte. Triky, fígle, prostě vše, co se týče přivolání: www.psycholog-psu.com/privolani.html
poradna: http://www.psycholog-psu.com/poradna/index.php
změněno dne 01.08.2008 v 08:49
| | |