Ruská modrá kočka (Russian Blue Cat)
Ruská modrá kočka / Petra (Všechny Vás zdravím. :-) tak jak se píše na začátku: chtěli byste přispět k článku? Uveřejnit foto a podělit se s Vámi o mé poznatky a zkušenosti? A tak jsem se rozhodla napsat pár řádků. Mám čičmundu Ruskou modrou, které bbudou již 4 roky v červenci. Vyzkoušela jsem různé druhy zvířat, ale kočka mi sedla maximálně. Za nic na světě bych neměnila. Kethrin, vyrůstala od malička s britským kocourkem a tak jak jsem si myslela, že britky jsou líný a jen spí, žerou a ....(chodí na písek...:D) tak jsem se mílila. Vidět ty dva spolu...nic nezůstalo na svém místě. Energie Kethrin a Maxe byla maximální. Stůl, záclony, sošky prostě vše...úúplně jinde, jiná podoba než původní. Můžu jen k rusce dodat že je to velmi aktivní...možná až hyperaktivní typ. Má kouzlo, tak jak ostatní zvířata a to je, že dokáže odhadnout perfektně vaše psychické rozpoložení. Smutek...čičmunda přiběhne a lísá se..mazlinkuje a je to fakt lék...a zase naopak..když vidí, že jste v maximální pohodě..dělá mrška naschvály. Vyžaduje si pozornost a neví co by Vám provedla aby jste si jí všímaly. Užasná a děkuji za to, že ji mám...a věřím, že budeme ještě mnoho let spolu. :-) Pet*
 Zvětšit :::
Ruské modré kočky vynikají neobvyklou krásou. Vyznačují se především oddaností svému majiteli a radostí z jeho společnosti. PLEMENO: Ruská modrá kočka je plemeno krátkosrstých koček. PŮVOD: Jejím domovem je Rusko. Podle pověsti se jejich šířením zabývala Kateřina II a na výpravy je brali již dávní Vikingové. Tím se také modré kočky dostaly do Evropy, do Velké Británie. Rozšířená selekce je začala odnášet k „modrému zahraničnímu (cizímu) druhu (typu)“ krátkosrstých koček, a místní k – „modrému britskému typu“. V USA se Ruská modrá kočka poprvé objevila v roce 1900. Existuje také dlouhosrstý druh Ruské modré kočky, který se jmenuje „Nibelung“. Ve 40. letech 20. století jim doplnili siamskou krev a již v roce 1965 měly svůj současný vzhled. Po druhé světové válce hrozil Ruské modré kočce zánik. Ve Velké Británii však byla vysoce oceňována, a to natolik, že byla uskutečněna veškerá opatření k její záchraně a k jejímu zušlechtění a zdokonalení. HMOTNOST: V rozmezí 3 až 5,5 kg. SRST: Srst je rovná, má čistě modrou barvu, rovnoměrnou, bez jakýchkoliv odstínů. HLAVA: Hlava má půvabný, jemně urostlý tvar. Lebka je úzká, klínovitá. Čumák i profil vytváří rovný úhel. NOS: Nos je malý a krátký. UŠI: Uši jsou velké a špičaté, na vnitřní straně jsou bez chlupů, na konečkách mají střapečky. OČI: Oči jsou zelené barvy, mají mandlový tvar. TĚLO: Končetiny jsou dlouhé, ztepilé. Tlapy mají oválné a dosti úzké. Strop nosu i spodní část mohou být šedo-modré. OCAS: Ocas je poměrně dlouhý, s ostrým, špičatým koncem. CHARAKTER: Klidný charakter modrých koček se vyznačuje především oddaností svému majiteli a radostí z jeho společnosti, což demonstrují tím, že vstávají na zadní, panáčkují, objímají jeho nohy a zároveň typicky mňoukají. Tato kočka má však také ohromující lovecký instinkt, který dokazuje svými skoky do dálky. Typická je také svojí zvláštní osobní hygienou. OSTATNÍ POPIS: Ruská modrá kočka vynikaje neobvyklou krásou. ZVLÁŠTNOSTI: Hlavní odlišností modrých koček je krátká a lesklá srst, stejné modré barvy s jednolitým prokvétajícím třpytem. VADY: Bílé skvrny, pruhovanost, těžká kostra, žlutá barva očí, siamský typ. PÉČE: Jednou týdně je nutné Ruskou modrou kočku rozčesávat, nejdříve proti srsti a následně po srsti, hladce učesat a promačkat ručníkem „tam i zpět“. CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ: GCCF, FIFé, CFA,TICA |
|
|
Více na www: Www.celysvet.cz Zobrazit článek Zobrazit forum Psi plemena (486) |