O plemeni:
Bílý ovčák je ušlechtilé, krásné, společenské plemeno všestranného využití. Uznány jsou dvě varianty srsti -krátká a dlouhá. Bílý ovčák je velmi zdravé plemeno, u chovných jedinců se přísně kontroluje dysplazie kyčelních kloubů, proto téměř jistě neuvidíte staré psy, vlekoucí zadní nohy. Bílý ovčák je temperamentní, není však agresivní. Je výborným hlídačem, zároveň však vhodný i k dětem. Je velmi inteligentní a citlivý, oddaně miluje svého pána. Bílý ovčák je vhodný i na výcvik - téměř vždy snaží vyjít vstříc svému páníčkovi, proto je jeho výcvik poměrně snadný a především radostný - nesmí se však uplatňovat hrubá fyzická síla. Bílý ovčák je přizpůsobivý, lze jej chovat i v bytě, ovšem za předpokladu pravidelných procházek a volného pobytu v přírodě. Lze s ním cestovat a podnikat prakticky cokoliv. V zahraničí, ale i u nás je využíván k záchranářským pracem, jako vodící pes, canis terapeut atd.
Plemeno staroněmecký ovčácký pes v sobě skrývá hned několik plemen a to - americko-kanadský (dnes švýcarský) bílý ovčák, ovčácký špic, pastevecký špic, německý ovčácký pudl- a tímto vlastně začíná ... Počátkem 90.let minulého století se několik chovatelů z Německa zhlédlo v povahových a exteriových kvalitách duryňského psa, který měl vzpřímené ucho, původní zbarvení vlka a živý temperament. Tento pes byl křížen psem württemberským, a tak byli do plemenné knihy zapsáni první psi, na nichž je založen celý dnešní chov německých ovčáků. 1891 byl založen první chov. klub, který však v roce 1894 zanikl. 1899 Max Stephanitz začal již v novém chov. klubu připojovat k něm. ovčákům starokrevníky, psi nemající v sobě krev některého ze zakladatelů plemene. A právě mezi nimi se začali objevovat psi s bílými skvrnami až plotnami. Měnilo se i využití těchto psů, a snad proto není povoleno bílé zbarvení srsti německého ovčáka. Anne Tracy Scofieldová z USA se věnovala jejich chovu, když byli v německu prohlášeni za nežádoucí.Germen Sheperd Dog of America se časem přispůsobil podmínkám chovu německého ovčáka v zemi původu a dříve povolené bílé zbarvení srsti zakázal. Kanadští chovatelé sice toto zbarvení srsti německého ovčáka nazakázali, ale prohlásili ho za nežádoucí. V USA tak vznikl White German Sheperd Club Internaional, ve kterém se sdružovali příznivci této varianty zbarvení jak v USA tak i v Kanadě. V roce 1973 se Kanaďani odštěpili a založili svůj vlastní klub The White Sheperd Club of Canada. Do Evropy se již jako americko-kanadský bílý ovčák vrátil čistě bílý pes v roce 1970. Za praotce plemene ve Švýcarsku lze považovat amerického psa „Lobo“, který se narodil 5. 3.1966. Jedinci ze spojení tohoto psa registrovaného ve Švýcarsku a dalších importovaných jedinců z USA a Kanady se postupně rozšířili po celé Evropě, kde dnes žijí v hojném počtu. Jejich čistokrevný chov trvá již řadu generací. Mezinárodního uznání FCI se dočkal 1.1.2003.